„Už jsme zkoušeli leccos, ale bílou hůl jsme zatím ještě neporazili“, razí heslo IT specialista

Radek Pavlíček (Autor fotografie: WebExpo)

Radek Pavlíček se zabývá přístupností již 18 let. Je autorem metodiky Blind Friendly Web a spoluautorem českých Pravidel přístupného webu, pracujeve středisku Teiresiás na Masarykově univerzitě, podílí se na konferencích a vzdělávacích akcích jako je INSPO či Agora. Právě Agora se letos v termínu 2. - 3. listopadu dočká už 10. běhu. Radek nám v rozhovoru pověděl více nejen o Agoře, ale i o přístupnosti, technologických novinkách, úletech a sci-fi vizích pro zrakově postižené.

Mimo jiné jste autorem metodiky Blind Friendly Web a spoluautorem českých Pravidel přístupného webu. Jak komplikované je pro zrakově postižené se zorientovat na nepřístupném webu?

Obecně určitě platí, že při práci s nepřístupnou webovou stránkou bude muset uživatel vynaložit větší úsilí a práce s ní mu zabere více času.Jak komplikované to pro konkrétního uživatele bude, záleží na celé řadě faktorů - míře (ne)přístupnosti daného webu, míře jeho dovedností v práci s výpočetní technikou, odečítačem obrazovky, webem, atp.

Zkušený uživatel si tedy může být schopen poradit i s hůře přístupnou webovou stránku, protože umí využít možnosti, které mu dnešní asistivní technologie nabízejí (například si bude umět převést nepřístupný dokument pomocí funkce optického rozpoznávání textu či simulovat kliknutí myši), a poradí si tak i v situacích, které se s přístupností moc nepotkávají.Stejně tak využije své stávající znalosti pro snazší zorientování se v rozhraní i množství informací, které se na dnešních webových stránkách obvykle nacházejí.

Pro méně zkušeného uživatele, který tyto dovednosti nemá, pak může nepřístupná webová stránka představovat bariéru, s níž si nebude schopen poradit a nedostane se tak k informacím, které potřebuje.

Kolik procent webů je v ČR přístupné pro zrakově postižené?

Škála zrakového postižení i míra (ne)přístupnosti jednotlivých webových prezentací je velmi široká a to, jak bude její přístupnost uživatel hodnotit, záleží vždy na konkrétním uživateli a na jeho znalostech a potřebách.Proto se třeba i při hodnocení přístupnosti digitálního nebo fyzického prostoru nesnažíme dávat nějaké známky, či o něčem kategoricky prohlásit, že to je - nebo není - přístupné, ale spíš stav přístupnosti popsat a nechat vyhodnocení na uživateli. Například nedostatečný kontrast barvy textu vůči barvě pozadí může být velkou překážkou pro uživatele slabozraké, ale pro uživatele nevidomé, kteří nepracují s textem vizuálně a nechávají si jej číst odečítačem obrazovky, nízký kontrast překážka v přečtení textu není.

Začátkem listopadu se uskuteční již desátý ICT workshop pro zrakově postižené – Agora, který pořádáte. Jak workshop probíhá?

Agora nám za 5 let, co ji pořádáme, pořádně vyrostla. Z půldenní, spíše punkově pořádané akce pro přibližně 30 zájemců, se stala plnohodnotná dvoudenní konference o informačních a komunikačních technologiích pro uživatele se zrakovým postižením, jejíž každý běh navštíví více než 150 zájemců. Ti se mohou s touto tématikou seznámit prostřednictvím 9 přednášek v plenární sekci, navštívit stánky 11 vystavovatelů, či se přihlásit na až 4 z nabízených 23 prakticky vedených workshopů, na kterých se mohou pod vedením lektorů s vybranými tématy detailněji seznámit.

Agora

Má workshop nějaké hlavní téma?

Hlavním tématem Agory je vzdělávání uživatelů se zrakovým postižením ve využívání informačních a komunikačních technologií ke kompenzování jejich zrakové vady. Jednotlivé Agory už ale tématicky dále vyhraněny nejsou, i s ohledem na poměrně úzké zaměření akce a cílovou skupinu nám už další zužování moc nedává smysl.

Osobně mám velkou radost z toho, že se kolem Agory vytvořila a neustále roste komunita lidí, kterým tato tématika přijde zajímavá a smysluplná natolik, že jim dává smysl na chodu Agory nějakým způsobem participovat. Že se nám i při frekvenci dvě Agory do roka stále daří plnit program zajímavými příspěvky a lidi na Agoru chodí a baví je to. Že i partnerům dává Agora smysl, dlouhodobě nás podporují, a my tak můžeme svým dílem přispět ke zvyšování ICT gramotnosti lidí se zrakovým postižením.

Jaké jsou na trhu aktuálně tři nejzajímavější technologické novinky?

Na první místo bych zařadil možnosti využití 3D tisku pro vzdělávání zrakově postižených. Toto je pro mě tématika, o které určitě ještě hodně uslyšíme, protože umožňuje zpřístupnit lidem se zrakovým postižením další kousek světa, na který si dosud nemohli sáhnout (ať už je to Eiffelova věž, nebo dinosaurus), a kde jen slovní popis nemusel být dostačující.

Na druhé místo bych zařadil čím dál častější využívání strojového rozpoznávání a popisování obrázků. I když je tato technologie zatím na začátku a mnohdy nepřesná, už dnes nabízí lidem se zrakovým postižením informace dostačující k vytvoření si velmi hrubé představy o tom, co se například na fotografii může nacházet.

Třetí věc ani není tak technologická novinka, jako spíše koncepce, která je mi velmi sympatická, ale o které se až tolik nemluví a neví. A tou je integrace asistivních technologií do běžně prodávaných operačních systémů. Takže ve Windows 10, MacOS, Androidu či iOS už dnes najdeme odečítače obrazovky či zvětšovací programy, které uživatelům alespoň základním způsobem zpřístupňují prostředí operačního systému a v něm běžících aplikací.

Jsou naopak pomůcky, které považujete za naprosté úlety, nebo byste je rozhodně nedoporučil?

Všechny, které v uživatelích vyvolají přehnaná očekávání, která ale neumí naplnit. I na trh s pomůckami pro zrakově postižené dorazil, mnohdy až agresivní, marketing, takže čas od času čteme o “zázračných” pomůckách, které “vrátí lidem zrak”, umožní jim vykonávat to, co se stávajícími pomůckami nemohli a tak dále.O tom, že realizace v těchto případech dost často pokulhává za marketingovými prohlášeními, a skutečnost je úplně jinde, si asi dlouze povídat nemusíme.Proto jsem velmi rád za to, když jsou nové pomůcky a jejich přínos prezentovány realisticky, uživatelé dostávají komplexní informace, ideálně doplněné i o to, jak mohou novou pomůcku využít v kontextu těch stávajících, které nové pomůcky obvykle doplňují, a ne nahrazují.

Myslíte si, že vzhledem k rychlosti technologických progresů, se při vývoji nových pomůcek/aplikací dostatečně vzpomíná i na zrakově postižené, nebo že je v této oblasti potenciál k růstu/zlepšení?

Nové technologie přinášejí nové výzvy, které je třeba řešit, takže zpřístupňování je nikdy nekončící proces a je samozřejmě jen dobře, pokud jej výrobci berou v potaz jako součást vývoje. Situace se postupně lepší, ale prostor ke zlepšování tady určitě je.

Myslíte si, že se mohou zrakově postižení v blízké budoucnosti těšit na nějaké „sci-fi“ pomůcky, které by mohly chybějící zrak co nejvíce alternovat? 

“Sci-fi” pomůcky se objevují takřka neustále. Některé mají jepičí život, jiné se postupně transformují do něčeho, co je použitelné a přínosné pro zrakově postižené, jako třeba OrCam MyEye 2 či náramek Sunu Band.

Zpřístupňování výpočetní techniky zrakově postiženým stále stojí na těch věcech, které jsou prověřeny časem a které už nám dnes přijdou jako samozřejmě. Například odečítače obrazovky, hmatové displeje, zvětšovací programy. K nim se samozřejmě postupně přidávají nové věci: optické rozpoznávání textu, strojové rozpoznávání obrázků, rozpoznávání obličejů, které ale tento solidní a léty prověřený základ doplňují, nikoli nahrazují.

Osobně si proto myslím, že je stále poměrně daleko doba, kdy by bylo možné stávající, řekněme konvenční, pomůcky zahodit a spoléhat se jen na ty nové. 

Pro ilustraci dovolte závěrem aspoň jeden příklad. Kolegové z Technické univerzity v Drážďanech se dlouhodobě věnují výzkumu a vývoji v oblasti navigace zrakově postižených v prostoru. Když jsme tam byli loni na studijním pobytu a vyměňovali si zkušenosti a poznatky, i přes nesporný pokrok v této oblasti vyslovil kolega větu, kterou od té doby rád dávám k dobru v případě, kdy někdo přijde s nějakým novým řešením, při kterém prý bílá hůl už nebude potřeba: “Už jsme zkoušeli leccos, ale bílou hůl jsme zatím ještě neporazili. Vždy jsme byli pomalejší".