“I se zrakovým postižením můžu být kvalitní zaměstnankyní. Chci bořit mýty a pomáhat druhým,” říká prakticky nevidomá Lucie
Lucie je studentkou speciální pedagogiky na Masarykově univerzitě a navzdory oboustrannému glaukomu se aktivně věnuje práci s lidmi. Má zkušenosti s prací v sociálních službách i s dobrovolnickou činností a neustále hledá nové způsoby, jak pomáhat druhým. S Luckou jsme si povídali hlavně o projektu BOJ O JOB, který jí pomohl získat cenné zkušenosti, včetně stáže v domově pro seniory, certifikátu z kurzu Namaste care, a hlavně ji motivoval k dalšímu vzdělávání.
Lucie, co vás motivovalo k tomu zapojit se do projektu BOJ O JOB? Byla to spíše potřeba vlastní profesní orientace, nebo vás zaujala jeho širší vize?
Do projektu jsem se přihlásila primárně kvůli sobě, kvůli snaze podpořit pracovní uplatnění. Zároveň se mi líbil nápad a vize BOJ O JOB, jelikož se domnívám, že projekt, který by podporoval zaměstnanost osob se zrakovým postižením a zároveň seznamoval zaměstnavatele s tím, že v člověku se zrakovým postižením mohou nalézt kvalitního zaměstnance, tu dlouho chyběl.
Měla jste před vstupem do projektu obavy, zda bude odpovídat vašim potřebám a možnostem? Jak se tyto obavy naplnily, nebo naopak rozptýlily?
Jelikož se jednalo o první ročník inovativního projektu, nebyla jsem si úplně jistá, co mám očekávat. Nicméně mě nápad projektu nadchnul. První ročník byl zaměřen na účastníky, kteří studují nebo vystudovali obor sociální sféry, což je i můj případ, proto jsem s velkou chutí, zájmem a zvědavostí vyplnila přihlášku. Při pročítání informací mě okamžitě napadlo několik dalších osob, které by mohly mít zájem se do projektu zapojit. Informace o BOJ O JOB jsem proto hned rozeslala dále. Obavy jsem měla spíše jen z časové náročnosti projektu, což se nakonec ukázalo jako neopodstatněné: setkání probíhala zpravidla v sobotu, takže jsem bez problémů zvládala projekt, studium, koníčky i jiné povinnosti.
Jak jste se o BOJI O JOB dozvěděla a jak probíhalo samotné přihlašování?
O projektu jsem se dozvěděla od mé bývalé učitelky ze střední školy, která informace o BOJI O JOB rozesílala studentům se zrakovým postižením, kteří na dané střední škole studují nebo vystudovali obor v sociální sféře. Přihlašování nebylo nijak složité, jednalo se pouze o standardní formulář, ve kterém jsem vyplňovala požadované informace (jaký obor studuji nebo mám již vystudovaný a proč bych se chtěla projektu zúčastnit).
Můžete nám přiblížit, jak konkrétně projekt pomáhá lidem se zrakovým postižením?
Projekt podporuje účastníky v mnoha oblastech jako je osobnostní rozvoj, ujasnění profesní dráhy, rozvoj specifických dovedností, které jsou spojené s pracovním uplatněním. Podporuje účastníky v získání sebevědomého a asertivního přístupu při hledání pracovních příležitostí. V jeho průběhu jsme si prošli různými bloky. Ty byly zaměřené právě na osobní rozvoj, překonání překážek a předsudků spojených se zrakovým postižením, dále na pracovní pohovory, finanční poradenství, základy Namaste care, nebo-li přístupu práce se seniory a mnoho dalšího. Součástí projektu byla také týdenní stáž ve vybraných zařízeních sociální péče a letní sebezkušenostní kemp. Troufnu si říct, že si každý z nás odnesl z projektu právě to, co v danou chvíli potřeboval.
V jakém zařízení sociální péče jste absolvovala týdenní stáž vy?
Týdenní stáž jsem absolvovala v Domově pro seniory v Brně, kam jsem docházela i s dalším kolegou z projektu. Během stáže jsem si vyzkoušela mnoho aktivizačních činností, které souvisejí s péčí o seniory a také jsem si díky stáži lépe ujasnila, v jaké oblasti bych po dostudování ráda pracovala.
Jaké konkrétní dovednosti nebo znalosti jste díky projektu získala a na čem aktuálně pracujete?
Jako součást projektu jsme získali certifikát o absolvování kurzu Namaste care. Zároveň mě účast v projektu motivovala k absolvování kurzu Bazální stimulace. V současnosti docházím jako dobrovolník do Domova pro seniory, kde jsem měla v rámci projektu stáž. Projekt, jeho účastníci, ale i lektoři a mentoři mě obohatili také osobnostně, jelikož mi byli v mnoha ohledech inspirací a motivací nejen v profesní sféře.
Setkala jste se během hledání práce s předsudky vůči lidem se zrakovým postižením? Jak je podle vás možné je odbourávat?
Jelikož stále studuji, tak jsem zatím aktivně práci nehledala, ale setkala jsem se s předsudky při hledání brigády, kdy jsem komunikovala se zaměstnavatelem přes email a konverzace probíhala bez problémů, dokud jsem nezmínila, že mám zrakové postižení. Poté se mi již neozvali. Doposud se mi tedy spíše vyplatilo řešit podobné záležitosti telefonicky, nebo zmiňovat zrakové postižení v kontextu, že sice mám zrakové omezení, ale dokážu jej s vhodnými pomůckami vykompenzovat. Myslím si, že proti předsudkům nejvíce pomáhá osvěta a informovanost širší veřejnosti, ke které značně přispívá právě BOJ O JOB. Základem je brát člověka s jakýmkoliv typem postižení jako jedinečnou osobu, kterou postižení nedefinuje.
Co byste doporučila dalším lidem se zrakovým postižením, kteří uvažují o zapojení do druhého ročníku projektu BOJ O JOB?
Všem lidem, kteří uvažují, že by se do projektu přihlásili, bych poradila, aby to určitě zkusili, protože se jedná o jedinečnou příležitost, jak podpořit své šance na nalezení vhodného pracovního uplatnění. Zároveň vám může projekt pomoci lépe se zorientovat v profesní dráze a v neposlední řadě můžete potkat mnoho nových sympatických a inspirativních lidí, jako jsem potkala já.
Myslíte si, že by podobné projekty měly být více propagovány? Jak by jim mohla veřejnost lépe porozumět a podpořit je?
Určitě by měly být více propagovány a podporovány, protože jejich přínos je velký, nejen pro účastníky, ale i pro širší společnost. Navíc zlepšují kvalitu života lidí se zrakovým postižením, pomáhají s jejich začleněním do společnosti a podporují vzájemné porozumění. Myslím si tedy, že je důležité, aby zaměstnavatelé neměli obavy z něčeho nového a při výběrových řízeních dali šanci i lidem se zrakovým postižením.
Jaké jsou vaše další plány po dokončení studia? Chcete se nadále věnovat práci v sociálních službách?
Určitě bych se chtěla nadále věnovat práci s lidmi, pravděpodobně v poradenských službách. Nedávno jsem absolvovala pracovním pohovor na částečný úvazek na pozici pracovnice v sociálním poradenství. Z pohovoru jsem měla velmi dobrý pocit a využila jsem při něm také rady z projektu. Byla jsem mimo jiné pozvána do druhého kola, kde jsme zbyly jen dvě zájemkyně. Dlouho se mezi námi nemohli rozhodnout. Nakonec přijali druhou slečnu. Mám však slíbené, že pokud by se uvolnilo místo, určitě se mi ozvou. Při výběrovém řízení mé zrakové postižení nebylo vnímané jako překážka. Naopak si troufnu říci, že bylo vnímáno jako určitý benefit v tom, že mohu lépe porozumět lidem, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci.
BOJOJOB je projekt, který si klade za cíl zvýšit uplatnitelnost zrakově postižených na trhu práce a ukázat zaměstnavatelům, že v nevidomých a slabozrakých mohou získat kvalitní zaměstnance. A my máme nesmírnou radost, že jsme jeho parťákem! Aktuální ročník právě startuje. Pokud patříte k těm, které mrzelo, že se loni "nevešli" do požadované cílové skupiny, neváhejte se přihlásit letos. Přihlašovací formulář, který je otevřen až do 31. března 2025, najdete na TADY.