„Řízení čehokoli, co má alespoň čtyři kola, volant a motor, je svoboda,“ říká rekordman Haluška

29. červenec 2021

Od narození nevidomý Petr Haluška alias Slepý bandita stanovil koncem června nový traťový rekord na Masarykově okruhu v Brně, na dráze dosáhl úctyhodné maximální rychlosti 186,7 kilometrů v hodině. V rozhovoru se rozpovídal nejen a autech, ale i dalších vášních a projektu Nevidomí za volantem.

Jste nevidomý a řídíte. Upřímně se jedná o spojení, které leckomu může nahnat strach. Vy ale určitě dodržujete spoustu různých podmínek a postupů, aby vše probíhalo bezpečně. Můžete popsat, jak to vlastně probíhá, když usednete za volant?

Auto moto sport je velmi nebezpečný za předpokladu, nedodržují-li se jasně dané pokyny, postupy a veškeré bezpečnostní předpisy. Proto předcházíme těmto nesnázím, aby nám automobilový sport přinášel radost, posouval naše hranice a utužoval vzájemnou komunikaci a celkovou kondici. Jedině tak lze dosahovat vysněných cílů. Vždy je důležitá vzájemná podpora, rozhodnost a cílevědomost.

Než se vůbec usedne za volant skutečného závodního vozu, musím se jako nevidomý řidič seznámit s profilem a dispozicemi závodního okruhu. To probíhá díky 3D výtisku mapy onoho konkrétního závodního okruhu. Nejdříve se řádně seznámím se závodním okruhem, dále si zatáčky očísluji a až v okamžiku, kdy jsem si naprosto jist, přistupujeme k pohyblivému simulátoru. Na tom již běží praktická virtuální jízda na závodním okruhu.

V praxi mi Robert říká přesnou vzdálenost od zatáčky a pak dle dispozic a profilu závodního stáje volí další pokyny. Například pravá 2 – já natočím volant na předem smluvenou pozici, nebo naopak levá 3 – rovněž volant točím do požadované polohy. Když je rovinka, hlásí rovně a maximálně korekce levá, či pravá jsou velmi jemné pohyby volantem.

Řídil jste už sporťák i tank. Co dalšího už jste takzvaně držel v ruce a o čem ještě sníte?

Řídil jsem různá motorová vozidla od běžných automobilů osobních, nákladních, až po speciální vozy sloužící integrovanému záchrannému systému ČR, či pásových vozů z kategorie zemědělské, lesní či vojenské techniky. Řídil jsem i vozy na těžký offroad. Můj sen je řídit velkokapacitní náklaďák od CATERPILLAR, myslím tím důlní náklaďák.

Proč je pro vás vlastně řízení tak atraktivní? Jedná se o klasikou mužskou vášeň pro rychlé stroje nebo je za tím něco víc?

Odjakživa každý kluk sní o tom, jak bude popelářem, hasičem, kosmonautem nebo pilotem letadla, že? No, mně se to trochu vymklo z ruky a tyto představy mě lákají stále i v mém středním věku. Tak alespoň částečně plním svá přání nejen sobě, ale díky našemu projektu Nevidomí za volantem se snažím tyto sny a představy měnit v reálné zážitky všem dalším nadšencům, kteří mají opravdový zájem se jednou ocitnout za volantem reálného závodního auta. Řízení čehokoli, co má alespoň čtyři kola, volant a motor, je naprostá svoboda.

Když se zrovna aktivně nevěnujete volantu, jak jinak se realizujete v rámci svého koníčku?

Když nesedím za volantem masíruji, ladím pianina či klavíry nebo jsem s přáteli. Sám si rád i na internetu jen poslouchám různé motory vozů, lodí, letadel nebo čehokoli, co má onen konvenční motor.

Stojíte za projektem Nevidomí za volantem, jehož cílem je rozjet simulátor řízení pro kohokoli, kdo i přes zrakový hendikep chce usednout za volant. Co vás k projektu přivedlo?

Jedná se o celorepublikový projekt, který se zaměřuje na nevidomé, slabozraké a osoby s těžkým zrakovým postižením v oblasti auto-moto-sport. Skrze náš projekt se také snažíme přibližovat i dopravní prostředky prospěšné naší společnosti. Tedy veškerou techniku, mechanizaci, mechaniku, ať už kolovou, či pásovou sloužící právě v řadách integrovaného záchranného systému ČR, armádě a dalších specializacích. Náplň celého projektu je přibližovat nevidomé a slabozraké osoby na dotek rukou těmto technikám.

Co mě k tomuto projektu vedlo? Samotného by mě to nebavilo a chci být pro druhé jakousi jistotou a zábavnou formou poskytovat nevšední a zajímavé zážitky z případných dynamických ukázek ve formě jízd na vlastní tělo.

Na webu projektu jsem si přečetla i Vaše poděkování Nadačnímu fondu Světluška. Jak konkrétně jste spolu spolupracovali?

Světluška nám pomohla v realizaci koupě nutné bezpečností výbavy. Tedy výbavy, jejíž součástí je nehořlavé oblečení a doplňky pro závodního jezdce. Zkrátka první krůčky k řízení motorového vozidla.

Jak jste vlastně za volantem začínal vy sám? Také jste nejdřív zkoušel nějaké simulátory, počítačové hry anebo jste rovnou vyrazil „naostro“?

Poprvé jsem seděl na klíně svého strejdy v devíti letech a mohl jsem kroutit volantem doleva, doprava. Neskutečný zážitek pro malého klučinu. Ovšem řízení se vším všudy jsem podstoupil přibližně ve svých 12 letech s vozem Škoda 125l.

Vaším parťákem vždy musí být zkušený navigátor sedící na místě spolujezdce. Jaké musí mít takový člověk vlastnosti a zkušenosti, aby vás nebo jiného nevidomého mohl ve vozidle doprovázet?

Jedná se o klíčovou osobu, která musí mít velmi dokonalou představu o vašem chování, reakcích při řízení vozu, s níž je navíc potřeba mít naprostou vzájemnou důvěru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Spustit audio