„Při cestování se mi vlévá energie do těla, proto ho mám tak rád,“ říká prakticky nevidomý Jaroslav
Jaroslav s brzy stane absolventem gymnázia a plánuje dál pokračovat na vysoké škole. Nevěnuje se ale pouze učení, jednou z jeho zajímavých kratochvílí je například vystupování v česko-německém divadelním projektu, kde si mohou diváci vychutnat představení všemi smysly kromě zraku. Jaroslav má rád i cestování a odpověděl nám i na palčivou otázku – proč a jak si cestování dosyta užívají i zrakově hendikepovaní, přestože jsou ochuzeni o tolik důležitý vizuální vjem?
Studujete poslední ročník gymnázia, chtěl byste pokračovat na vysoké škole? A pokud ano, jaké obory vás lákají?
Ano, chci studovat na VŠ a mám již podané dvě přihlášky, a to na Nutriční terapii na třetí lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a aplikované pohybové aktivity na fakultě tělesné kultury v Olomouci.
Nadační fond ČRo Světluška vám přispěl na osobní asistenci ve dvou projektech: v divadle a sportu. Začneme divadlem – máte s ním už zkušenost nebo je to váš první divadelní projekt, do kterého se zapojujete?
Osobně zkušenosti s divadlem nemám. Byl to pro mě první divadelní projekt, kterého jsem se zúčastnil v minulém roce. Projekt probíhal týden v srpnu a týden v září. Projekt byl zaměřen zejména na lidi, kteří mají nějaký zrakový hendikep. Do tématu projektu se tak vnořilo spoustu úhlů pohledu a perspektivy jak od zdravých lidí, tak od nás zrakově hendikepovaných. Projekt BrýlenRauš mi dal nové zkušenosti jak ze strany herecké, tak ze strany jazykové, protože to byl česko-německý projekt.
Co vám na divadle nejvíc imponuje?
Na divadle mi nejvíce imponuje, jak se člověk může vžít do mnoha a mnoha rolí, které si jen může představit. Můžu se tak s nějakou rolí ocitnout někde, kde si ani nedokážu v normálním životě představit, a proto můžu pochopit myšlení a vcítění se do určitého člověka a role.
Chodíte občas do divadla?
No možná to bude znít divně, ale již dlouhou dobu jsem v divadle nebyl. Naposled jsem tam byl jako malý.
Můžete nám přiblížit, o čem divadelní představení bude?
Představení již bylo na konci září v Klatovech. V tomto závěrečném představení byli diváci plně závislí na svém sluchu, protože před vstupem do sálu dostali na oči klapky, aby si zkusili vychutnat divadlo jen pomocí sluchových a čichových vjemů. Během představení si mohli diváci užít různé druhy konfliktu, různé druhy úhlů pohledu na věc, písně a mnoho zvuků a vůní. Představení bylo založeno na jednoduchých scénkách, některé byly jen v češtině nebo němčině, nebo byly scénky v obou jazycích.
Chystáte se také na sportovně turistický kurz v Chorvatsku. Cestujete rád a kde se vám nejvíce líbilo?
Sportovně turistického kurzu jsem se zúčastnil před rokem v červnu. Kurz byl v rámci školy a díky pomoci Světlušky a mého asistenta jsem si ho mohl užít i se svými spolužáky. Rád cestuji a chtěl bych poznat spoustu zemí. Nejvíce se mi líbilo v Řecku, kde jsem byl před pěti lety. Samozřejmě se mi líbí i naše vlast, hlavně naše hory a krásná příroda.
Cestování má většina lidí spojené s vizuálními zážitky. Můžete nám přiblížit, co jako zrakově postižený máte na cestování nejraději vy?
Na cestování mám nejraději poznávání nových míst, jejich atmosféru. Pro mě je cestování i dobrodružství. Při cestování se mi doslova vleje energie do těla, a proto ho mám tak rád. Samozřejmě jsem rád, když někdo cestuje se mnou, kamarádi nebo rodina. I když všechno zrakem neukoukám, tak si nová místa vychutnávám pomocí sluchu a pocitu z něj. Dále je také pro mě důležité poznávat nové zvyky, lidi a i kuchyně.
Máte nějakou vysněnou zemi, kam byste chtěl jet a proč?
Mojí vysněnou zemí je Peru a Brazílie. Chtěl bych se aspoň jednou podívat do amazonského pralesa, který mě zaujal v mnoho dokumentárních filmech. Poznat tu atmosféru pralesa a prožít tam několik dní, to mě prostě láká.
