Oční protéza není kulatá, ale na začátku své kariéry jsem to také nevěděl, říká Ronald Szarvás
Ronald Szarvás vyrábí oční protézy už přes 15 let. Říká, že i po takové době se setkává s lidmi, kteří věří, že náhrada očního bulvu má kulatý tvar. Přiznává ale, že sám několik kutálejících se „očí“ vyrobil, a to například pro divadelní nebo filmový průmysl. Ronald však vyrábí i protézy pro klienty s očním hendikepem. Pro ně představují významný krok ke zvýšení sebevědomí a zlepšení úrovně života. I o tom je náš rozhovor.
Jak se za dobu, co se věnujete protézám, změnila jejich výroba?
Výroba je v podstatě stále stejná. Novinkou je, že se například jeden student z Brna pokouší o 3D tisk očních protéz. Nevýhoda tohoto postupu je, že 3D tiskárna nikdy nevymyslí přesně požadovaný tvar. Rovněž budu v nejbližší době hledat nový materiál pro své protézy, protože ten aktuální se přestává vyrábět. Je nás málo odběratelů. Rozhodně ale žádný materiál na oční protézy nesmí být bílý třeba tak, jak se to čeká u materiálu na zuby.
Jak vlastně probíhá spolupráce se zákazníkem od samého počátku a co přesně je jejím výsledkem?
Když pacient přijde, musí nejdřív otevřít prostor po bulvě, který je v tu chvíli splasklý a dopředu nevím, jaký bude mít tvar. Tím, že dělám svou práci už 15 let, tak to dokážu rychle odhadnout. Vyberu „předtvar“ a ten pak domodeluji. Protézu vycentruji, vyberu barvu a na zkoušku udělám čtvereček, abych věděl, že je to ta správná požadovaná. Někdy po mě klienti chtějí, abych jim vyrobil i něco na dálku podle fotky. To je ale prakticky nemožné. Barvu duhovky si musí zákazník vybrat osobně. Bělmo je běloučké, lehounce do modra. Když přijde někdo okolo 14 let, tak se do oka přidá i nějaká žilka. Když už je zájemce dospělý, tak žilek trochu více. Zajímavé je pracovat na bělmech cizinců anebo třeba starších lidí, kde musí bělmo napodobit jejich druhého oko, které už často bývá i krvavé. Kdybych to neudělal, tak by protéza z jejich obličeje přímo svítila.
Můžete prosím našim čtenářům vysvětlit, jak je možné, že se protéza v dutině hýbe stejně jako oko?
Protéza se v dutině hýbe, protože tam zůstanou okohybné svaly. Člověk sice přijde o oko, ale okohybné svaly zůstanou a jsou napojeny na implantát. Pokud ne, tak se svaly sešijí k sobě a celé se to přetáhne spojivkovým vakem, do něhož uložím protézu. S ty svaly stále hýbou podle toho, jak se hýbe druhé oko. Přesněji by to ale vysvětlil oční chirurg.
Pro mnoho klientů s očním hendikepem je vaše protéza významným krokem ke zvětšení sebevědomí a zlepšení úrovně života. Vybavíte si nějaké příběhy, které vás osobně dojaly?
Někdy jsou to hodně smutné věci. Překvapilo mě, když za mnou přišla maminka s dcerou, která měla protézu zapadlou a špatně barevnou. A matka říkala: „Nesmíte to udělat moc dobře, protože by si toho všimnul dceřin přítel a pak by si ji nechtěl vzít.“ Tak jsem naopak řekl, že bych to měl udělat dobře, aby zjistily, jaký opravdu je. O oko se také dá přijít jakkoli. Vždy se dá vymyslet nějaký bizarní způsob. Jeden muž si například oko vyšvihnul vrtulníkem na vysílačku, někdo zase na rybách.
Dá se vyrobit protéza i například dětská?
Ano, dětské protézy se vyrábí a lidé si často myslí, že jsou malinké. Což většinou jsou, ale není to pravidlo. Nedá se ale říct, která protéza je pro dítě nebo dospělého. Někdy přijde obrovský chlap a dělám mu maličkou protézu, protože tam má málo místa.
Na kolik vyjde samotná protéza a jak se cenově pohybuje její údržba? Má protéza dlouhou životnost?
Stojí 6 800 Kč a údržba je v podstatě bezúdržbová. Ráno a večer by se měla vyndat a opláchnout pod tekoucí vodou a zase nasadit. Člověk s ní může i spát. Někdo se v tom vyspí dobře, protože ho díky tomu nelechtají řasy, někdo si ji naopak na noc vyndává. Protéza se dá i znovu vyleštit, což dělám nejčastěji u malých dětí, které si ji vyndají třeba na písku a při hraní si ji odřou. Protéza se také u všech takzvaně mineralizuje při delším nošení. V průměru lidem protéza vydrží asi 3 až 5 let. Je také dobré zjistit, jestli vaše pojišťovna na protézu přispívá.
Nabízíte i výrobu očních protéz jako rekvizit například pro natáčení. S kým jste v tomto odvětví např. spolupracovat, kde si vaše oční protézy „zahrály“?
Hned ze začátku jsem vyráběl protézu pro pana Postráneckého do Národního divadla. Jednalo se o kulovitý tvar, aby se dobře pohybovala po jevišti. Ačkoli jsem si to na začátku taky myslel, tak ale protézy kulaté nejsou. Ale do filmu nebo divadla se to s takovou kutálející úlohou vyrábí. Dělal jsem protézu i do hororu Juraje Herze. Dělám také oči pro voskové figuríny, což je hlavně problém se žijícími osobnostmi, protože tam je důležitá opět ta barva. Z internetu to vypadá, jako že mají na každé fotce jiné oko. Dělal jsem oči například pro Jacksona, Formana nebo Depardieu.
Co vás na vaší práci nejvíc naplňuje a baví?
Dřív jsem dělal zubního technika. Seděl jsem někde vzadu v laboratoři a svého pacienta jsem ani neviděl. Ti si tak často mysleli, že jejich zubní protézy vyrábí sám zubař. U protéz člověka vidím, bavím se s ním a je to osobnější. Sice do toho nemůžu dát mnoho fantazie, ale i tak je to docela výtvarné. A je hezké, jak ten člověk pak září radostí.
Více informací najdete na Ronaldově webové stránce www.ocni-protezy.cz.
