Nikdy neustáváme na jednom bodě. Snažíme se jít s moderními postupy a vzdělávat se, říká speciální pedagožka
Nákup pomůcek v cizí měně není pro příspěvkové organizace běžnou záležitostí. I tak se, celosvětové pandemii navzdory, podařilo Mateřské škole a Speciálně pedagogickému centru Jihlava získat s pomocí Světlušky a jejího Fondu Kaufland diagnostickou metodu Tactual Profile až z Nizozemska. Metoda pomáhá u dětí diagnostikovat, ale také stimulovat hmatové a další funkce, jak v rozhovoru prozrazují psycholožka Zuzana Kloudová a speciální pedagožka Hana Vařejková.
Jak vlastně došlo ke spolupráci mezi vaším centrem a Nadačním fondem Českého rozhlasu Světluškou?
Pravidelně se s kolegy účastníme Nočních běhů pro Světlušku. Když jsme tedy hledali, jako každý rok, možnosti, kde získat finanční prostředky na inovativní techniky a pomůcky pro naši organizaci, tak nám svitla v hlavě právě Světluška.
Ptám se, protože díky ní a jejímu Fondu Kaufland došlo k nákupu diagnostického nástroje Tactual Profile. Mohla byste, prosím, popsat, jaké jsou jeho hlavní funkce? Slouží jen k diagnostice hmatových schopností dítěte nebo také k jejich rozvoji?
Diagnostická metoda Tactual Profile slouží k hodnocení hmatových funkcí u klientů s těžkým zrakovým postižením. Soustředí se na požadavky, které klade běžné prostředí. Sleduje tak širší rozsah schopností a dovedností. Poskytuje vhled do hmatového potenciálu klientů, ale i do jeho omezení. Nadstavbou nad touto diagnostikou jsou také další návazné prvky, které již vedou k praktickému využití a intervenci, jako je metodika Feel Free, kterou nám Visio darovalo a za kterou jsme vděční.
Jak konkrétně metoda hodnotí nebo rozvíjí u dětí hmat? Na fotografii vidíme různě vytvarované části, ale co přesně tyto součástky dokážou?
Metoda sleduje jednak několik složek hmatového vnímání jako je senzorická, motorická, percepční či prostorová součást. Reálně tedy například vědomí svého těla a citlivost, manipulaci a hmatové zkoumání, rozpoznávání a vnímání detailů, rozlišování. Druhou důležitou součástí jsou pak praktické dovednosti jako dotykové strategie, herní činnost, propojení objektu s jeho funkcí, kde jsou základní složky propojovány. Rozpoznáváme individuální preference a proměnné u každého dítěte, jak vnitřní, tak i vnější, stimulační.
Obecně se říká, že u dětí s poškozeným zrakem není automaticky posílen taktilní, neboli hmatový smysl. Jak se ale dá u těchto dětí hmat rozvíjet i jinak než tímto přístrojem?
Určitě dá, a to při spoustě běžných činností. My zjistíme úroveň hmatových funkcí a nabídneme možnosti, další pomůcky a náměty pro jeho rozvoj. Napadá nás například aktivní spolupráce obou rukou, třeba navlékání, provlékání, třídění, podpora velice důležité pravolevé orientace obyčejným komentováním okolí, udržení vodící linie prsty obou rukou prostřednictvím řádkových vkládaček a drátkodráhami.
Těmto aktivitám jste se asi ve vaší mateřské škole a speciálním pedagogickém centru věnovali doposud v rámci projektu „Hmat je pro mě klíčový“. Když jste ale zařadili Tactual Profile, jaké byly první reakce nejen dětí, ale také vašich kolegů?
Úplně první reakcí, která se metodě dostává, je zděšené pobavení. Není to pár věcí, které by si člověk sbalil do tašky, ale velká metoda, která váží asi 30 kilogramů. Řekněme, že se úplně nejedná o cestovní verzi. Zároveň to však vzbudilo velký zájem a možná i touhu po rozšíření znalostí a možností nejen nás jako centra, ale i jednotlivců. Nikdy neustáváme na jednom bodě a snažíme se jít s moderními postupy a vzdělávat se.
Mohla byste nám třeba stručně převyprávět příběh konkrétního žáka, u nějž byla metoda použita?
Nástroj Tactual Profile jsme využili u osmiletého chlapce s diagnózou neurofibromatóza, což je dědičné onemocnění, které se projevuje abnormálním růstem podpůrných buněk (Schwannovy buňky) s tvorbou menších či větších nádorů (kožní nádory, gliomy zrakového nervu, Lischovy uzlíky na duhovce). U chlapce je bohužel prognostický výhled postupné ztráty zraku. Prostřednictvím Tactual Profile se snažíme chlapce stimulovat k většímu zapojení hmatu při běžných činnostech. Aktuálně pracujeme na rozpoznávání různých povrchů a tvarů, jedná se o postupnou, citlivou, přípravu na možnou budoucnost formou hry.
Tactual Profile byl vyvinut za pomoci holandské královské nadace Koninklijke Visio, a to Nizozemkou Anneke Blok. Prý jste s ní ve spojení. V jakých konkrétních otázkách jste se na ni například obrátili a ona vám pomohla?
Anneke nám byla pomocí už při prvním kontaktu a zájmu o metodu. Vyptávali jsme se, chtěli jsme vědět více, než jsou běžně dostupné informace. Nejednalo se o běžné rychlé rozhodnutí o nákupu, důležité pro nás bylo vědět, že metoda bude naprosto využitelná pro naše klienty. Dávala nám rady ke konkrétnímu použití, možná i tak trochu držela palce, aby se vše povedlo a její Tactual Profile se tak dále rozšiřoval do poradenské praxe cizí země. Velmi milý a nečekaný dárek od ní bylo zaslání i metodiky Feel Free, kterou jsme neobjednávali a která navazuje na diagnostiku a věnuje se přímým možnostem intervence a posilování jednotlivých složek u klientů.
Měli jste nějaké potíže s obdržením Tactual Profile nebo s rozběhem jeho používání kvůli celosvětové pandemii?
Co se týče obdržení, tak spíše naopak. Jednoho dne, asi ani ne 14 dní po objednání, nám přistála veliká krabice z Nizozemí, kterou jsme ještě nikdo nečekal. Rozběh používání už je jiný příběh. Jsme ve spojení s paní doktorkou Páchovou ze Školy Jaroslava Ježka, kteří také Tactual Profile mají. Do začátků jsme moc stáli o praktické rady a pomoc. Bohužel vzhledem k epidemiologické situaci toto dosud nebylo možné. Zároveň musíme myslet na hygienická opatření, ale i na výdrž materiálů. Nejde je do nekonečna dezinfikovat, abychom je nepoškodili. Volíme tak jiné postupy jako je využití UV záření, větší časové rozestupy mezi využíváním metody a podobně. A upřímně, čas na nastudování všech metodik a postupů bylo a je velmi obtížné hledat v běžné pracovní zátěži, která se pandemií ještě o stupeň (či sto stupňů) zvýšila.
Jak byste celkovou spolupráci se Světluškou a Fondem Kaufland zhodnotila vy sama z pohledu vaší instituce, ale také z vaší osobní zkušenosti?
Spolupráce a komunikace byla naprosto skvělá, měli jsme z našeho veleplánu trochu strach. Není obvyklé, aby příspěvková organizace prováděla transakce v cizí měně. Celou dobu jsme ale měli podporu Světlušky, jmenovitě Moniky Pailové. Skvělým zážitkem pro nás byl podzimní Noční běh pro Světlušku u nás, v Jihlavě, kde jsme mohli osobně potkat a poděkovat ředitelce Nadačního fondu Českého rozhlasu, Gabriele Drastichové.
