Koučování je pro zrakově postižené jako stvořené, říká odbornice Kačka Vděčná Pešková

Kačka s rodinou

Prakticky nevidomá Kačka Vděčná Pešková se se Světluškou poprvé seznámila před třinácti lety. Žádala nejprve o příspěvek na tandemové kolo, později o asistenci na digitalizaci materiálů a zvukové knihy. Nyní se již tři roky věnuje osobnímu rozvoji a koučingu, který chce díky Světlušce zprostředkovat i těžce zrakově postiženým. 

Původně jste studovala finanční obor. Čemu jste se následně věnovala a jak jste se dostala k osobnímu koučingu? 

Za své poslání považuji pomáhat lidem k překonávání překážek. Lucie Výborná mě při Koncertu pro Světlušku označila jako motivátorku a toho si vážím. Pracuji na univerzitě v Centru pro studenty se specifickými potřebami a také koučuji. Mým prvním projektem byl v roce 2006 projekt na Zkvalitnění přístupu akademických pracovníků k handicapovaným. Studovala jsem vlastně v minulém tisíciletí, proto jsem po ukončení studia usilovala o zlepšení podmínek pro mé následovníky. V dalším období mě hodně ovlivnilo moje mateřství. Mám tři syny. Posledních třináct let mě zajímá oblast výchovy a osobního rozvoje. Doplnila jsem si vzdělání v této oblasti a poslední tři roky v ní i lektoruji. Nejatraktivnější formou osobního rozvoje se mi jeví právě osobní koučování. Když jsem před pár lety objevila koučování nejdříve z pozice klienta, viděla jsem jeho raketové účinky. Pak jsem si něco nastudovala a zkusila koučovat jiné lidi. Chtěla jsem zjistit, zda bych takto mohla naplňovat moje poslání a motivovat lidi k překonávání překážek.  Mé zkušenosti mě doslova nadchly, když jsem viděla pokroky, byla jsem mnohdy dojatá. Rozhodla jsem se směřovat svůj pracovní život tímto směrem. 

Kde jste se koučování naučila a kolik lidí nebo institucí Vám již za tři roky působení prošlo pod rukama? 

Našla jsem si školu Couchville, Život jako hra, jež považuji  za nejlepší volbu, a pustila se do několikaletého náročného studia. Na školné jsem použila své úspory, část jsem dostala také od Světlušky. Směřuji nyní k certifikátu ACC, který má v České republice jen 150 z 4000 koučů. Chci dát lidem, které koučuji, to nejlepší. Během třech let jsem koučovala a podpořila v osobním rozvoji přes sto lidí.

Máte zkušenost s programem Couchville. O co se jedná?

Mezinárodní federace koučů ICF dává akreditaci nejlepším školám koučování, mezi které patří i Couchville. Na trhu je spoustu koučů, polokoučů bez vzdělání, kteří dělají ostudu svému řemeslu. Existují i kurzy koučování bez jakékoli akreditace a kvality. Já studuji akreditovanou školu a směřuji k nejvyššímu certifikátu.  

Jak přesně probíhá koučování?

Popsat se to pokusím, ale funkčnějsí je to prožít si to a vyzkoušet na dvacetiminutové ukázce zdarma. Koučovací konverzace probíhá obvykle telefonicky, trvá 30 až 60 minut, pravidelně na týdenní bázi. Změny člověk neudělá přes noc, proto je obvyklá například měsíční, čtvrtletní nebo půlroční solupráce. Dodržujeme etický kodex a mlčenlivost. Nikoho nehodnotíme, protože život nemá univerzální návod. Kouč nedává nefunkční rady, místo toho klade silné otázky, aktivně naslouchá. Dochází k uvědomění, nachází se nové cesty, překonávají se výzvy. Dosahuje se stanovených výsledků zaměřením pozornosti na důležité věci a prožívá se radost. 

S jakým problémem za Vámi lidé nejčastěji chodí?

Lidé se chtějí cítit lépe. Chtějí si udělat pořádek v tom, co je pro ně opravdu důležité, vystoupit z nefunkčních stereotypů, najít čas na sebe. Lidé chtějí zlepšit vztahy, komunikaci. Chtějí cítit finanční a časovou svobodu. Já osobně mám nejraději dvě témata. První je překonávání překážek, například zdravotních, a druhé skloubení rolí, například rodič a pracující. 

Jakou přidanou hodnotu může mít koučování pro nevidomé?

Koučování může posílit vnitřní sílu, zvýšit motivaci k překonávání těžkých překážek. Nevidomý člověk je vystavován těžkým zkouškám a výzvám. Nebýt na to sám a mít kouče pomáhá. Život je radostnější. 

Liší se koučovací hodina pro zrakově postižené a pro vidící?

Koučování je jako stvořené  pro zrakově postižené. Probíhá po telefonu bez očního kontaktu. Jedinou odlišností je jiná forma zaznamenávání poznámek o měřitelných cílích. Místo papíru používám zvukovou stopu našeho podpůrného systému. Díky tomu nemá člověk důležité věci na očích, ale v uchu.


Pro dvacetiminutovou ukázku pro nevidomé zdarma je možné se Katce ozvat na telefonním čísle  777 00 24 12. Více informací najdete na stránkách vdecna.cz.