Nevidomý fanoušek navštívil divadelní inscenaci Nadženy Městského divadla Kladno
Díky navázání spolupráce se Světluškou se povedlo představení zpřístupnit i divákům se zrakovým handicapem
Hra Jozefa Huga Čačka vypráví o životech pěti žen, které se ocitly na životním rozcestí. Protagonistky příběhu svede dohromady potřeba dát si pauzu od každodenního shonu a pocitu, že se bez nich jejich okolí neobejde. Pět žen se tak společně ocitá v zařízení, které slibuje naprostý klid a možnost znovu se napojit na sebe sama – přicházejí na terapii v naprosté tmě, kde společně stráví několik dní naslepo. „Text jsem začal psát před více než pěti lety. Předlohou a velikou inspirací mi byly dámy z mého okolí. Každá byla natolik inspirativní, že jsem si jejich životní příběhy nemohl nechat jen pro sebe. A pak se zrodil nápad zavřít všechny tyhle životní historky do jedné místnosti a zhasnout,“ uvedl autor, režisér i výtvarník inscenace Čačko.
Inscenace využila experimentální divadelní postupy a pracovala s novými možnostmi rozšíření diváckého zážitku za hranice běžného divadelního představení. Děj hry se odehrává v absolutní tmě, a tak se tvůrci soustředili na možnosti sdíleného divadelního zážitku s omezením vizuálních vjemů.„Zcela zásadní bylo propojení s organizací Světluška, se kterou jsme vymysleli, jak i divákům se zrakovým postižením ukázat, že se na ně nezapomíná. Divadlo je totiž umění, které je vidět hlavně srdcem,“ míní Čačko.
"Premiéra divadelní hry Nadženy v Městském divadle byla velmi zajímavá, bránice málem dostala zástavu z míry humoru, kterou musela přetvořit na tuny smíchu. Tento divadelní experimentální počin byla prvotina, která nemá zatím obdobu. Větší část představení se odehrávala ve tmě, kdy i herečky musely pracovat převážně s modulací a barvou hlasu, stejně jako při své roli nezapomenout na to, jak je koncipovaný sál, protože během citace své role často chodily na centimetry kolem nás diváků a vtahovaly nás tak do děje. Hru prokládalo několik snových představ, které na několik okamžiků projasnily úplnou tmu panující v sále. Rozhlasový komentátor nám tyto scény přibližoval komentářem pro nevidomé. Jestliže si pětice žen na pódiu říkala nadženy, díky tomu, že strávily herní týden ve tmě...Jsme, jako nevidomé ženy, žijící ve tmě neustále, vlastně superženy? Otázka k zamyšlení," komentovala ještě na svých sociálních sítí divačka Andrea.
