Loučení, nové začátky a rekordní výsledky. Děkujeme za další krásný rok
Přestože se ve Světlušce dlouhodobě věnujeme stejným projektům, přináší nám v rámci jejich pořádání každý rok nové výzvy, zážitky a nezapomenutelné momenty. Za letoškem se tentokrát ohlédneme očima našeho nového ředitele Jirky Váni.
Přestože navenek je během ledna a února u Světlušek ticho po pěšině, opak je pravdou. I tyto měsíce pracujeme na plné obrátky a pečlivě chystáme jarní šňůru Nočních běhů, která pravidelně startuje koncem března. Nejinak tomu bylo i tento rok. Za krásnými zážitky se ohlížíme v sedmi městech. Běhali jste s námi jako o život a v Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích navíc v rekordních počtech. Na pomoc nevidomým a slabozrakým se letos rozběhlo v celkovém součtu 9552 běžců, kteří Světlušku podpořili 3,9 milionů korun.
Na posledním běhu v Jihlavě jsme se také rozloučili s naší ředitelkou Gábinou Drastichovou, která po šesti letech úspěšného vedení Nadačního fondu Českého rozhlasu zamířila za novými výzvami. Gabriela odvedla obrovský kus práce, za který jí patří ještě jednou naše ohromné díky.
Novým ředitelem se stal Jiří Váňa, kterého jsme už tou dobou znali z České televize, a tak jsme neměli nejmenších pochyb o tom, že budeme mít v čele dalšího skvělého parťáka. A jak proplul Jiří prvním půl rokem a zhodnotil další významné světluščí i nadační aktivity?
Co byl úplně první úkol, kterého jste se ve Světlušce zhostil?
Asi úplně prvním úkolem, který jsem absolvoval ještě před oficiálním nástupem do funkce, byla účast na jednání správní a dozorčí rady (Nadačního fondu Českého rozhlasu) na konci května.
Jaký byl váš zážitek z Kavárny POTMĚ, kde se letos na pomoc podařilo nashromáždit přes půl milionu korun?
Na poděbradském výjezdu kavárny jsem zaskočil za kolegyni, která onemocněla. Měl jsem díky tomu příležitost obdivovat náš sehraný tým kavárnic i mluvit s hosty o jejich zážitcích. Domluvil jsem se s Romanou, jednou z kavárnic, že mne provede zázemím a vyzkouším si přípravu nápojů. Asi po hodině přišla s tím, že mám dvojníka a máme průšvih. Nejdřív jsem nechápal, ale stalo se to, že do kavárny vešel host, který měl hodně podobný hlas mému. A Romana se ho hned chopila a odtáhla ho do zázemí. Host byl natolik překvapený, že celou půlhodinovou „prohlídku“ s instruktáží absolvoval naprosto bez protestů.
Jaké pro vás bylo otočit role a stát u koncertu na straně Světlušky a nikoli po letech na straně České televize?
Myslím, že mi předchozí zkušenost hodně pomohla. A bylo příjemné potkat řadu bývalých kolegů. Jsem rád, že koncert proběhl naprosto hladce a udrželi jsme skvělou úroveň spolupráce, za kterou bych rád České televizi poděkoval.
Pořídil jste i vy vánoční jmenovky v rámci letošní rekordní sbírky se společností Kaufland? 😊
Ano, neumím si představit, že bych sbírku alespoň symbolicky nepodpořil. Jmenovky mi nabídla prodavačka se silným ukrajinským přízvukem. A i když neuměla moc dobře česky, bylo dojemné, s jakým nasazením mi vysvětlovala, jak sbírka funguje a jaký projekt nákupem podpořím.
V týdnu před Vánoci jsem navštívil pobočky Kauflandu i konkrétní prodavačky, které byly nejúspěšnější ve Vánoční sbírce. Překvapilo mne, jak moc si vzali sbírku za svou, jakou mají mezi sebou zdravou soutěživost a kolik energie do komunikace se zákazníky každým rokem vkládají. Je skvělé mít tolik ambasadorů, kteří navíc jmenovkám říkají „světlušky“.
Jaký byl pro vás nejsilnější moment z letošních Ježíškových vnoučat?
Je jich víc. Před spuštěním projektu jsem si neuměl představit, že si zájemci zarezervují 2,7 tisíc přání, která jsme měli na startu, během jednoho dne. A stalo se. Moc milé bylo setkání s Viktorem Preissem, který se opět stal hlasem kampaně Ježíškových vnoučat. Dojímají mne přání seniorů, kteří se chtějí setkat se svými blízkými, se kterými z jakéhokoliv důvodu nemohou být běžně v kontaktu. A vážím si firem, které projekt podpoří výraznou částkou a vůbec neřeší publicitu.
Ze všeho nejdůležitější je ale pro mne zpětná vazba od mnoha domovů, které nám dávají vědět, že se letos do sbírky oficiálně nezapojí, protože získali díky předchozím ročníkům dostatek dárců, kteří jsou s nimi v kontaktu dlouhodobě a plní přání seniorů nejen v předvánočním čase. V tom vidím největší smysl a přínos celého projektu.
Na co se nejvíce těšíte v příštím roce?
Chtěl bych pokračovat v intenzivním setkávání se s lidmi s těžkým zrakovým postižením i organizacemi, které jim pomáhají, abych rozuměl problémům, které řeší. Aby pro ně Světluška mohla být i nadále jistotou a co nejužitečnějším partnerem. Je to časově náročné, ale obrovsky naplňující.
Na jaře se těším na sérii nočních běhů pro Světlušku. Jde o poslední z velkých světluščích projektů, který jsem zatím nezažil na vlastní kůži. A když jsme u běhání, naskytla se mi možnost zaběhnout si jako trasér s nevidomým pražský maraton. To mě láká, ale zároveň vím, kolik tréninku by to znamenalo. Snad se mi na něj podaří najít čas.
Děkujeme všem, kteří v roce 2024 svítili s námi.
Vaše Světlušky
